197
VYHLÁŠKA
ze dne 13. dubna 2004
k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 32 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), (dále jen "zákon"):
§ 1
[K § 3 odst. 5 písm. a) zákona]
(1) Lov do sítí se provádí
a) do sítí vlečných, tažných, vrhacích, stavěcích, vodorovných nebo lapacích, nebo
b) pomocí drobného rybářského náčiní se síťovým výpletem.
(2) Lov prováděný prostřednictvím manipulace s vodou1) je lov za účelem shromáždění rybí obsádky do míst, kde je lovena, například do loviště.
(3) Lov pomocí různě konstruovaného technického zařízení je lov do zařízení, která mohou být na stanovišti umístěna po dobu stanovenou vlastníkem rybníka nebo vlastníkem zvláštního rybochovného zařízení, popřípadě jejich nájemcem (dále jen "rybníkář") na základě písemně uzavřené nájemní smlouvy s vlastníkem za účelem rybníkářství.
(4) Lov do stálého lovícího zařízení je lov do zařízení pevně spojených s terénem, například do loviště pod hrází rybníka.
§ 2
[K § 3 odst. 5 písm. b) zákona]
(1) Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku při chovu a lovu ryb nebo při produkci vodních organismů v rybníku a ve zvláštním rybochovném zařízení spočívá ve vedení údajů o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku při použití hromadně účinných metod lovu a při lovu ryb na udici. Tyto údaje1a) jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulkách A až E. Tabulky A až D se předkládají jen v případě, že rybníkář vyprodukoval a uvedl na trh v kalendářním roce více než 150 ks ryb lososovitých, popřípadě lipana podhorního (dále jen „ryb lososovitých“) nebo více než 100 kg ostatních druhů ryb nebo vodních organismů. Údaje v tabulce E se předkládají orgánu státní správy rybářství příslušnému podle § 19 až 24 (dále jen „příslušný rybářský orgán“) jen na vyžádání.
(2) Evidence uloveného úhoře říčního (Anguilla anguilla)1b) a lososa obecného (Salmo salar)1c) obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 tabulce F.
(3) Údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se předkládají v písemné nebo elektronické podobě ověřené zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě prostřednictvím datové schránky příslušnému rybářskému orgánu.
§ 3
[K § 4 odst. 11 a § 11 odst. 10 písm. e) zákona]
(1) Pstruhový rybářský revír vyhlásí příslušný rybářský orgán na vodním toku nebo jeho části, na rybníku nebo na uzavřené vodě, kde jsou předpoklady pro výskyt lososovitých ryb. Nejsou-li splněny podmínky pro vyhlášení pstruhového rybářského revíru, vyhlásí se revír jako mimopstruhový.
(2) Hranice rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, se určují napříč vodního toku zpravidla tak, aby byly v terénu zřetelné (například stavby, technická zařízení, přírodní útvary nebo jiné objekty).
(3) Rybářský revír, popřípadě chráněná rybí oblast, se označuje tabulkou s pojmenováním rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti. Jde-li o vodní tok, umístí se toto značení na obou koncích rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, a to na obou březích vodního toku. Tabulka musí obsahovat název rybářského revíru, číslo rybářského revíru a údaje o tom, zda jde o revír pstruhový nebo mimopstruhový nebo o chráněnou rybí oblast, a údaje o uživateli rybářského revíru, a to jeho jméno a příjmení u fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název u právnické osoby.
§ 4
(K § 5 odst. 3 zákona)
(1) Chráněná rybí oblast je vyhlašována se zřetelem na vhodné ekologické podmínky pro ryby a vodní organizmy, které budou v této chráněné rybí oblasti předmětem chovu nebo ochrany.
(2) Při vyhlášení chráněné rybí oblasti se uvedou
a) v případě, že je vyhlašována jen na části rybářského revíru, popis ekosystému, říční kilometráž, číslo hydrologického pořadí a údaje o přítocích,
b) maximální a minimální počty vysazovaných druhů ryb a vodních organizmů, jejich věkové kategorie, termíny vysazování a chovné cykly u jednotlivých druhů ryb a vodních organizmů.
(3) Pro vyhlašování, změnu a rušení chráněné rybí oblasti platí ustanovení § 4 odst. 5, 6, 8 a 9 zákona obdobně.
§ 5
(K § 8 odst. 6 zákona)
(1) Vypořádání spočívá v úhradě té části rybí obsádky rybářského revíru, která byla vytvořena vysazováním násad stanovených v rozhodnutí příslušného rybářského orgánu v posledních třech letech, pokud ryby předcházející uživatel neslovil.
(2) V případech uvedených v § 10 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona se vypořádání neprovádí.
§ 6
[K § 11 odst. 10 písm. a) a b) zákona]
(1) Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být stanovena fyzická osoba, která
a) je způsobilá k právním jednáním,
b) je starší 21 let,
c) je bezúhonná [§ 8 odst. 1 písm. g) zákona],
d) předloží doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijním oboru se zaměřením na rybářství nebo doklad o získání úplného středního odborného vzdělání ve studijním oboru rybářství nebo doklad o ukončení studia na vyšší odborné škole se studijním oborem vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství, nebo
e) předloží osvědčení o úspěšném vykonání zkoušek na rybářského hospodáře.
(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. d) nebo e) mohou být nahrazeny doklady o úspěšném ukončení příslušného studia, popřípadě doklady o složení zkoušek obdobných zkouškám na rybářského hospodáře absolvovaných po 1. 1. 1998, které byly vydány podle dřívějších právních předpisů.
(3) Uznání splnění požadavků na odbornou kvalifikaci podle odstavce 1 písm. d) a e) a odstavce 2 stanoví jiný právní předpis3).
(4) Zkoušky na rybářského hospodáře se provádějí ústní, popřípadě písemnou formou před zkušební komisí (odstavec 7); termíny konání zkoušek určí pořadatel po dohodě s Ministerstvem zemědělství (dále jen "ministerstvo").
(5) Zkoušky sestávají ze dvou částí
a) praktické (poznání deseti ukázaných druhů ryb a vodních organizmů) a
b) teoretické (zodpovězení pěti otázek z ichtyologie, hydrobiologie, ekologie, chovu ryb, nemocí ryb, péče o životní prostředí, otázek z hospodářské evidence a znalost právních předpisů týkajících se rybářství).
Úspěšné složení praktické části zkoušky je podmínkou k absolvování části teoretické.
(6) Zkušební komise se skládá z předsedy a nejméně dvou členů; jmenuje ji ministerstvo.
(7) Zkušební komise pořizuje o průběhu zkoušek na rybářského hospodáře zápis, který obsahuje jméno, příjmení, datum, místo narození a místo trvalého pobytu uchazeče, zhodnocení jeho znalostí a datum a místo konání zkoušek. Zápis podepisuje předseda a členové zkušební komise. Zápis se ukládá u pořadatele a uchovává po dobu padesáti let.
(8) V případě, že uchazeč při praktické zkoušce určí správně alespoň 9 z 10 předložených druhů ryb nebo vodních organizmů vyskytujících se na území České republiky, je hodnocen stupněm "prospěl".
(9) V případě, že uchazeč při teoretické části zkoušky správně odpověděl alespoň na tři z pěti položených otázek, je hodnocen stupněm "prospěl".
(10) Výsledek zkoušek na rybářského hospodáře se hodnotí stupni "prospěl" nebo "neprospěl".
(11) Uchazeči, který neprospěl nebo se nemohl ze závažných důvodů podrobit zkouškám na rybářského hospodáře, může pořadatel po dohodě s ministerstvem stanovit náhradní termín.
(12) Uchazeč obdrží od pořadatele o vykonaných zkouškách osvědčení, které podepisuje pověřený zástupce pořadatele a předseda zkušební komise. Vzor osvědčení o vykonané zkoušce na rybářského hospodáře je uveden v příloze č. 2.
(13) Vzor průkazu rybářského hospodáře a jeho zástupce je uveden v příloze č. 3.
§ 7
[K § 11 odst. 10 písm. c) zákona]
(1) Při stanovení způsobu hospodaření v rybářském revíru příslušný rybářský orgán určí podle ekologického charakteru rybářského revíru a dosavadní skladby rybí obsádky zejména
a) minimální množství vysazovaných ryb pro jednotlivé kalendářní roky podle druhu a množství ryb v uvedené jedné věkové kategorii,
b) předpokládaný minimální roční výlovek lovem na udici nebo jiným způsobem lovu,
c) s ohledem na produkční schopnost rybářského revíru možnost hospodářské těžby nebo regulačního odlovu.
(2) Při stanovení postupu zarybňování příslušný rybářský orgán vychází ze skladby rybí obsádky rybářského revíru s cílem doplňování té části rybí obsádky, která se nedoplňuje přirozenou cestou. Zarybňování nesmí ohrozit rovnováhu rybí obsádky v rybářském revíru. Revír se zarybňuje po celé ploše rovnoměrně a zarybnění se provádí s ohledem na ekologické odchylky jednotlivých částí rybářského revíru.
(3) Stanovením maximálních počtů vydávaných povolenek na 1 ha vodní plochy rybářského revíru příslušný rybářský orgán reguluje rybářské využívání rybářského revíru tak, aby populace ryb, které jsou lovem nejvíce ovlivňovány, neklesly pod hranici porušení rovnováhy rybí obsádky. Zpravidla stanoví maximálně 15 celoročních povolenek v revírech pstruhových a 25 celoročních povolenek v revírech mimopstruhových. Dohodnou-li se uživatelé rybářských revírů na společné platnosti vydávaných povolenek nebo v případě, kdy je osoba uživatelem více rybářských revírů, lze maximální počty vydávaných celoročních povolenek se společnou platností na více revírech sčítat.
(4) Vydávání celoročních povolenek lze plně nebo částečně nahradit vydáním krátkodobých povolenek přepočtem podle přílohy č. 3a.
(5) Věkové kategorie vysazovaných ryb pro účely vyhodnocování jsou uvedeny v příloze č. 4.
§ 8
[K § 11 odst. 10 písm. d) zákona]
Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybářském revíru spočívá ve vedení údajů uvedených v příloze č. 5. Tyto údaje se předkládají v písemné nebo elektronické podobě ověřené zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě prostřednictvím datové schránky příslušnému rybářskému orgánu doplněné o identifikaci uživatele rybářského revíru, podle přílohy č. 1 tabulky A.
§ 9
(K § 13 odst. 5 zákona)
(1) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona lze povolit jen uživateli rybářského revíru nebo rybníkáři pro akci s časovým, prostorovým a věcným vymezením.
(2) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze povolit jen uživateli rybářského revíru k zajištění rybích násad, k lovu generačních ryb, k přemístění rybí obsádky do jiné lokality, k vědeckým, či vzdělávacím účelům, při povodních, při mimořádném a život ryb ohrožujícím znečištění vody, při sníženém průtoku vody, při sníženém obsahu kyslíku ve vodě nebo pro potřeby regulace a kontroly skladby rybí obsádky rybářského revíru. Rybníkáři lze povolit výjimku ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) pro potřeby rybníkářské praxe.
(3) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze udělit nejdéle na 2 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení výjimky.
(4) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona lze povolit uživateli rybářského revíru za účelem provádění hospodářské těžby, regulačního odlovu, záchrany rybí obsádky, pořádání sportovních akcí, průzkumné činnosti nebo pro hospodaření v chráněných rybích oblastech.
(5) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona, lze kromě důvodů uvedených v odstavci 3 povolit též, došlo-li k přemnožení některých druhů ryb, nebo nejsou-li v příslušném rybářském revíru podmínky pro přirozené rozmnožování ryb.
§ 10
[K § 13 odst. 8 a odst. 11 písm. a) a b) zákona]
(1) Rybářský lístek se vydává pro celé území České republiky na dobu neurčitou, 10 let, 3 let, 1 roku nebo 30 dní ode dne jeho vydání.
(2) Rybářský lístek se vydává podle vzoru uvedeného v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(3) Kvalifikační předpoklady pro získání prvního rybářského lístku jsou základní znalosti z oblasti rybářství, biologie ryb, právních předpisů upravujících lov ryb, prokázané osvědčením o získané kvalifikaci vydaným právnickou osobou pověřenou ministerstvem k ověřování znalostí žadatelů pro vydání prvního rybářského lístku. Vzor osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku a rozsah znalostí potřebných pro jeho vydání jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(4) Kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 3 splňuje osoba, která
a) je rybářským hospodářem, zástupcem rybářského hospodáře nebo rybářskou stráží,
b) složila zkoušku na rybářského hospodáře nebo na rybářskou stráž,
c) složila zkoušku z předmětu rybářství na vysoké škole,
d) ukončila vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijním oboru se zaměřením na rybářství nebo ve volitelném předmětu rybářství na škole uskutečňující takový program nebo obor,
e) ukončila střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání rybářství, nebo
f) ukončila střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání rybář.
(5) Další rybářský lístek se vydá žadateli, prokáže-li se dříve vydaným rybářským lístkem, s výjimkou rybářského lístku vydaného na dobu 30 dní, popřípadě jiným dokladem osvědčujícím, že již byl držitelem rybářského lístku, s výjimkou rybářského lístku vydaného na dobu 30 dní.
(6) Cizinci se vydá rybářský lístek též, prokáže-li se
a) dříve vydaným rybářským lístkem, s výjimkou rybářského lístku vydaného na 30 dní,
b) jiným dokladem, osvědčujícím, že již byl držitelem rybářského lístku, s výjimkou rybářského lístku vydaného na 30 dní,
c) osvědčením o získané kvalifikaci podle odstavce 3, nebo
d) oprávněním obdobným rybářskému lístku vydaným v cizím státě.
(7) K vydání rybářského lístku na dobu 30 dní včetně se nevyžaduje prokázání kvalifikačních předpokladů podle odstavce 3.
§ 11
[K § 13 odst. 11 písm. c) zákona]
(1) Délka ryby se měří od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve.
(2) Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:
a) bolen dravý (Aspius aspius) 40 cm,
b) candát obecný (Stizostedion lucioperca) 45 cm,
c) hlavatka obecná (podunajská)(Hucho hucho) 65 cm,
d) jelec jesen (Leuciscus idus) 25 cm,
e) jelec tloušť (Leuciscus cephalus) 25 cm,
f) jeseter malý (Acipenser ruthenus) 30 cm,
g) kapr obecný (Cyprinus carpio) 40 cm,
h) lín obecný (Tinca tinca) 20 cm,
i) lipan podhorní (Thymallus thymallus) 30 cm,
j) ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) 30 cm,
k) parma obecná (Barbus barbus) 40 cm,
l) podoustev říční (nosák) (Vimba vimba) 25 cm,
m) pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) 25 cm,
n) pstruh obecný (Salmo trutta) 25 cm,
o) siven americký (Salvelinus fontinalis) 25 cm,
p) sumec velký (Silurus glanis) 70 cm,
q) štika obecná (Esox lucius) 50 cm,
r) úhoř říční (Anguilla anguilla) 50 cm,
s) mník jednovousý (Lota lota) 30 cm,
t) losos obecný (atlantský) (Salmo salar) 50 cm.
(3) Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou:
a) hlavatka obecná (podunajská) (Hucho hucho) 65 cm,
b) jelec jesen (Leuciscus idus) 25 cm,
c) jeseter malý (Acipenser ruthenus) 30 cm,
d) kapr obecný (Cyprinus carpio) 40 cm,
e) lín obecný (Tinca tinca) 20 cm,
f) lipan podhorní (Thymallus thymallus) 30 cm,
g) ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) 30 cm,
h) parma obecná (Barbus barbus) 40 cm,
i) podoustev říční (nosák)(Vimba vimba) 25 cm,
j) pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) 25 cm,
k) pstruh obecný (Salmo trutta) 25 cm,
l) siven americký (Salvelinus fontinalis) 25 cm,
m) mník jednovousý (Lota lota) 30 cm,
n) losos obecný (atlantský)(Salmo salar) 50 cm,
o) úhoř říční (Anguilla anguilla) 50 cm.
§ 12
[K § 13 odst. 11 písm. d) zákona]
(1) Denní doby lovu ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou:
a) v měsíci lednu a únoru od 7 do 17 hodin,
b) v měsíci březnu od 6 do 18 hodin,
c) v měsíci dubnu od 6 do 20 hodin,
d) v měsíci květnu od 6 do 21 hodin,
e) v měsíci červnu a červenci od 5 do 22 hodin,
f) v měsíci srpnu od 6 do 22 hodin,
g) v měsíci září od 7 do 20 hodin,
h) v měsíci říjnu od 7 do 19 hodin,
i) v měsíci listopadu a prosinci od 7 do 17 hodin.
(2) Denní doby lovu ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:
a) v měsíci dubnu, květnu, červnu, červenci, srpnu a září od 4 do 24 hodin,
b) v měsíci říjnu, listopadu, prosinci, lednu, únoru a březnu od 5 do 22 hodin.
§ 13
[K § 13 odst. 11 písm. g) zákona]
(1) Od 1. ledna do 15. dubna a dále od 1. prosince do 31. prosince jsou v pstruhovém rybářském revíru hájeny všechny druhy ryb.
(2) Od 1. září do 15. dubna jsou v rybářském revíru hájeni:
a) pstruh obecný (Salmo trutta),
b) losos obecný (atlantský) (Salmo salar).
(3) Od 16. března do 15. června jsou
a) v rybářském revíru hájeni:
1. ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus),
2. parma obecná (Barbus barbus),
3. parma východní (Barbus petenyi),
4. podoustev říční (nosák) (Vimba vimba),
5. jeseter, vyza (rod Acipenser, rod Huso),
b) v mimopstruhovém rybářském revíru dále hájeni:
1. jelec jesen (Leuciscus idus),
2. jelec tloušť (Leuciscus cephalus).
(4) Od 1. ledna do 15. června jsou v mimopstruhovém rybářském revíru hájeni:
a) bolen dravý (Aspius aspius),
b) candát obecný (Stizostedion lucioperca),
c) okoun říční (Perca fluviatilis),
d) sumec velký (Silurus glanis),
e) štika obecná (Esox lucius).
(5) Od 1. prosince do 15. června je v rybářském revíru hájen lipan podhorní (Thymallus thymallus).
(6) Od 1. ledna do 30. září je v rybářském revíru hájena hlavatka obecná (podunajská) (Hucho hucho).
(7) Od 1. září do 30. listopadu je v rybářském revíru hájen úhoř říční (Anguilla anguilla).
(8) Od 1. ledna do 15. března je v rybářském revíru hájen mník jednovousý (Lota lota).
[K § 13 odst. 11 písm. e) zákona]
§ 14
(1) Lov vodních organizmů, které jsou zdrojem potravy ryb, lze provádět jen se souhlasem uživatele rybářského revíru nebo rybníkáře.
(2) Povolený způsob lovu v rybářském revíru je lov ryb na udici, a to lov na položenou, lov na plavanou, lov přívlačí, lov na umělou mušku, lov muškařením, čeřínkováním nebo jiným způsobem lovu stanoveným příslušným rybářským orgánem (§ 13 odst. 1 zákona).
(3) Povolené způsoby lovu, povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich užití v rybářském revíru jsou uvedeny v příloze č. 7.
(4) Místa k lovu nesmí být vyhrazována. Při lovu ryb na udici z plavidla musí být pojíždění a přistávání plavidla prováděno tak, aby zbytečně nerušilo ostatní osoby provádějící lov ze břehu.
(5) Lov ryb na udici, na plavanou, na položenou nebo čeřínkováním může být prováděn jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat. Nesmí být použit systém samoseku.
(6) Používání plavidel při lovu ryb upravují zvláštní právní předpisy.7)
§ 15
(1) Ulovené ryby v rybářském revíru, které
a) nedosahují nejmenší lovné míry,
b) byly uloveny v době hájení, nebo
c) jsou chráněny podle zvláštních právních předpisů,8)
musí být šetrně vráceny zpět do rybářského revíru, v němž byly uloveny.
(2) Uloví-li osoba provádějící lov rybu, která je pro vědecké účely opatřena značkou, určí druh ryby, změří její délku a zjistí její hmotnost. Jde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zaznamená tvar, barvu a popřípadě číslo značky a úlovek ryby spolu se zjištěnými údaji ohlásí uživateli rybářského revíru; v hlášení uvede dobu a místo ulovení. Nejde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zapíše údaje o délce a hmotnosti ryby do povolenky k lovu; zjištěné údaje ohlásí uživateli rybářského revíru, v hlášení uvede dobu a místo ulovení a připojí značku.
(3) Na uchovávání a usmrcování ulovených živých ryb se vztahuje zvláštní právní předpis.9)
§ 16
(1) V mimopstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu:
a) lov na položenou, lov na umělou mušku, lov muškařením nebo lov na plavanou, nebo
b) pouze v době od 16. června do 31. prosince lov přívlačí, lov hlubinou přívlačí nebo lov čeřínkováním.
(2) V mimopstruhovém rybářském revíru si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V tomto úlovku smí být nejvýše dva kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov.
(3) Vyskytují-li se v mimopstruhovém rybářském revíru také ryby lososovité, může si osoba provádějící lov vedle úlovku uvedeného v odstavci 2 přisvojit jen 3 ks ryb lososovitých, pokud celková hmotnost denního úlovku nepřesáhne 7 kg. Síh maréna a síh peleď se nepovažují v úlovcích za ryby lososovité.
(4) Přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojené druhy ryb uvedené v odstavcích 2 a 3 zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. Ostatní druhy ryb zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.
§ 17
(1) V pstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu
a) lov přívlačí od 16. dubna do 31. srpna,
b) lov na umělou mušku od 16. dubna do 30. listopadu,
c) v případě lovu jiných ryb než lososovitých je povoleným způsobem lovu také lov na položenou nebo lov na plavanou, a to pouze na nástrahu rostlinného původu.
(2) V případě, že je na pstruhovém rybářském revíru ulovena štika, tloušť, okoun, sumec, bolen nebo candát, tato ryba se do pstruhového rybářského revíru nevrací.
(3) V pstruhovém rybářském revíru si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví ve více rybářských revírech, nejvýše tři kusy lososovitých druhů ryb. Přisvojením si povoleného množství uvedených druhů ryb denní lov končí. Síh maréna a síh peleď se nepovažují v úlovcích za ryby lososovité.
(4) Osoba provádějící lov si z nedravých druhů ryb v jednom dnu může přisvojit nejvýše 7 kg bez ohledu na to, v kolika revírech v příslušném dni lovila. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov. V denním úlovku smí být nejvýše dva kapři.
(5) Přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojené druhy ryb uvedené v odstavcích 3 a 4 zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. Ostatní druhy ryb zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.
§ 18
[K § 13 odst. 11 písm. f) zákona]
Údaje pro povolenku k lovu jsou uvedeny v příloze č. 8.
(K § 14 odst. 9 zákona)
§ 19
(1) Znalost práv a povinností rybářské stráže se prokazuje podle § 14 odst. 2 písm. e) zákona
a) dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijním oboru se zaměřením na rybářství,
b) dokladem o získání úplného středního odborného vzdělání ve studijním oboru rybářství nebo dokladem o ukončení studia na vyšší odborné škole se studijním oborem vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství,
c) dokladem o složení zkoušek na rybářského hospodáře, nebo
d) dokladem o složení zkoušky pro výkon funkce rybářské stráže (dále jen „zkouška rybářské stráže“) vydaným po absolvování odborného kurzu.
(2) Uznání splnění požadavků na odbornou kvalifikaci podle odstavce 1 a § 26 odst. 2 stanoví jiný právní předpis3).
§ 20
(1) Zkouška rybářské stráže se skládá před minimálně tříčlennou zkušební komisí jmenovanou ministerstvem (dále jen "zkušební komise pro rybářskou stráž").
(2) Alespoň jeden ze členů zkušební komise pro rybářskou stráž musí splňovat požadavky uvedené v § 19 odst. 1 nebo § 26 odst. 2.
(3) Při zkoušce rybářské stráže se prokazují znalosti
a) ryb a vodních organismů,
b) zákona a předpisů vydaných k jeho provedení,
c) vybraných ustanovení zákona o vodách,1) zákona na ochranu zvířat proti týrání,9) veterinárního zákona,10) zákona o ochraně přírody a krajiny,8) trestního zákoníku6) a zákona o přestupcích.5)
(4) Zkouška rybářské stráže se skládá ze dvou částí, z části ústní a z části písemné. V ústní části zkoušky musí uchazeč prokázat znalost všech deseti druhů ryb, které mu budou předloženy ze seznamu druhů ryb uvedených v příloze č. 9. V kladném případě je oprávněn absolvovat druhou, písemnou část zkoušky, ve které musí správně odpovědět nejméně na 70 % otázek v každé ze tří tematických oblastí. Rozsah jednotlivých zkušebních otázek je uveden v příloze č. 9.
(5) Každá část zkoušky rybářské stráže se hodnotí stupněm "prospěl" nebo "neprospěl".
(6) O výsledku zkoušky rybářské stráže rozhodne zkušební komise pro rybářskou stráž po skončení obou částí zkoušky.
(7) Zkouška rybářské stráže je složena úspěšně, pokud je každá její část hodnocena stupněm "prospěl".
(8) Předseda zkušební komise pro rybářskou stráž seznámí uchazeče s výsledky zkoušky rybářské stráže.
(9) Na základě úspěšně vykonané zkoušky rybářské stráže vydá zkušební komise pro rybářskou stráž osvědčení, které podepisuje předseda. Vzor osvědčení o vykonané zkoušce rybářské stráže je uveden v příloze č. 10.
(10) Neúspěšně vykonaná zkouška rybářské stráže může být opakována v termínech předem stanovených zkušební komisí pro rybářskou stráž. Opravné zkoušky rybářské stráže se konají z obou částí zkoušky.
(11) O výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže se pořídí zápis, který obsahuje také hodnocení uchazečů z jednotlivých částí zkoušky. Zápis o výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže podepisuje předseda a členové zkušební komise pro rybářskou stráž. Zápis se ukládá u právnické osoby, která zkoušku organizovala (§ 19 odst. 3) a uchovává po dobu padesáti let.
§ 21
(1) Služební odznak rybářské stráže je vypouklého elipsovitého tvaru o výšce 55 mm a šířce 40 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je velký státní znak České republiky v barevném provedení, jehož výška je 22 mm a šířka 20 mm. V obvodovém pásu o šířce 8 mm je v horní části uveden nápis "RYBÁŘSKÁ STRÁŽ". V dolní části elipsy je uvedeno pětimístné evidenční číslo s výškou číslic 4 mm. Pod evidenčním číslem je symbol pěti lipových listů. Odznak je vyroben z bílého kovu s plastickým provedením písma, číslic, symbolu a ohraničení obvodového pásu. V horní části odznaku je umístěno poutko k připevnění odznaku s koženým řemínkem o délce 70 mm.
(2) Vzor služebního odznaku rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.
§ 22
(1) Průkaz rybářské stráže je vyroben z papíru o rozměrech 75 x 105 mm se zaoblenými rohy, který je zatavený do fólie o rozměrech 80 x 110 mm. Na přední straně je v horní části v barevně zvýrazněném pruhu nápis "PRŮKAZ RYBÁŘSKÉ STRÁŽE", vedle kterého je velký státní znak České republiky v barevném provedení. Pod tímto nápisem je v levé polovině průkazu rybářské stráže fotografie překrytá v dolním pravém rohu otiskem kulatého úředního razítka příslušného rybářského orgánu. V pravé části průkazu rybářské stráže je uveden nápis "ČESKÁ REPUBLIKA", pod tím je vepsáno číslo, příjmení, jméno a titul rybářské stráže a obvod její působnosti (rybářský revír nebo rybník). V dolní části průkazu rybářské stráže je umístěn pruh s barevnými ochrannými prvky. Na zadní straně průkazu rybářské stráže je v barevně zvýrazněném pruhu vlevo velký státní znak České republiky v barevném provedení a vedle něj nápis "ČESKÁ REPUBLIKA – PRŮKAZ RYBÁŘSKÉ STRÁŽE"; pod tímto pruhem je vepsáno jméno a příjmení/název uživatele rybářského revíru nebo vlastníka rybníka, název a sídlo příslušného rybářského orgánu, který průkaz rybářské stráže vydal, datum vydání a číslo jednací. Ve středu je podpis a razítko příslušného rybářského orgánu, který průkaz rybářské stráže vydal. Zadní strana průkazu rybářské stráže je opatřena barevným obrazcem jako ochranným prvkem.
(2) Fotografie potřebná k vydání průkazu rybářské stráže musí být ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana.
(3) Vzor průkazu rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.
§ 23
(K § 22 odst. 9 zákona)
(1) Právnickými osobami, které mohou být ministerstvem pověřeny pořádáním zkoušek pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce, zkoušek pro výkon funkce rybářské stráže a zkoušek kvalifikačních předpokladů pro získání prvního rybářského lístku, jsou osoby, jejichž pracovníci splňují kvalifikaci uvedenou v § 6 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo v § 6 odst. 2 a mají potřebné technické vybavení.
(2) Nejpozději 7 pracovních dní před konáním zkoušek na rybářského hospodáře a jeho zástupce a zkoušek pro výkon funkce rybářské stráže pořadatel zašle ministerstvu informaci o termínu a místě konání.
(K § 25 zákona)
§ 24
(1) Služební stejnokroj zaměstnanců vykonávajících státní správu rybářství (dále jen „stejnokroj“) je totožný se stejnokrojem zaměstnanců orgánů státní správy lesů12), včetně vymezení jeho povinných oděvních součástí a přípustných oděvních součástí, které mohou být s povinnými oděvními součástmi kombinovány.
(2) Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy rybářství (dále jen "kovový odznak"), který se umísťuje na levou klopu saka. Kovový odznak je elipsovitého tvaru o výšce 40 mm a šířce 30 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je na přední straně velký státní znak České republiky, jehož výška je 18 mm a šířka 15 mm. V obvodovém pásu o šířce 5 mm je v horní části uveden nápis "STÁTNÍ SPRÁVA RYBÁŘSTVÍ", pod ním je umístěna silueta ryby. Na zadní straně kovového odznaku je uvedeno čtyřmístné evidenční číslo. Kovový odznak je vyroben ze starostříbra, státní znak je v provedení staromosaz, s plastickým provedením písma, symbolů a ohraničení obvodového pásu. Na zadní části kovového odznaku je připevněna spona pro připevnění kovového odznaku ke klopě saka. Vzor odznaku státní správy rybářství je uveden v příloze č. 12.
(3) Stejnokroj není dovoleno doplňovat jinými součástmi, než přípustnými stejnokrojovými součástmi. V provozních podmínkách lze ke stejnokroji nosit vysoké boty nebo holínky. Součásti stejnokroje se nosí alternativně, s ohledem na roční období.
§ 25
(1) Vedoucí příslušného rybářského orgánu stanoví okruh odborných zaměstnanců, kterým se k výkonu jejich funkce přiděluje stejnokroj; stejnokroj se přiděluje až po uplynutí zkušební doby stanovené zvláštními právními předpisy.11)
(2) Při přidělení stejnokroje se zaměstnanci přidělí povinné součásti stejnokroje. V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr, stejnokroj nevrací; vrací pouze odznak státní správy rybářství.
(3) Stejnokrojové součásti se obměňují ročně v hodnotě odpovídající 50 % hodnoty povinných součástí stejnokroje.
(4) Nárok na obměnu stejnokrojových součástí vzniká v ročních intervalech. Stejnokrojové součásti v hodnotě finanční částky roční obměny lze čerpat do dvou let od vzniku nároku.
(5) Při zničení nebo poškození stejnokroje nebo jeho součástí v důsledku mimořádných okolností bez zavinění zaměstnance přidělí příslušný rybářský orgán zaměstnanci povinné součásti stejnokroje, aniž jejich hodnotu započítá do pravidelné obměny stejnokrojových součástí.
(6) Místo přidělení stejnokrojových součástí nelze poskytovat peněžité plnění.
§ 26
(1) Povolenky vydané podle dřívějších právních předpisů zůstávají v platnosti nejpozději do 31. 12. 2004.
(2) Za doklady uvedené v § 19 odst. 1 se považují i doklady o ukončení příslušného studia, popřípadě doklady o úspěšném složení obdobných zkoušek, vydané podle dřívějších právních předpisů.
§ 27
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Palas v. r.
Příloha č. 3a k vyhlášce č. 197/2004 Sb.
| Jednu celoroční mimopstruhovou povolenku podle § 7 odst. 3, lze nahradit | Jednu celoroční povolenku pstruhovou podle § 7 odst. 3, lze nahradit |
|---|---|
| 2 ks povolenek mimopstruhových dvouměsíčních |
2 ks povolenek pstruhových dvouměsíčních |
| 4 ks povolenek mimopstruhových měsíčních |
3 ks povolenek pstruhových měsíčních |
| 8 ks povolenek mimopstruhových 14-ti denních |
6 ks povolenek pstruhových 14-ti denních |
| 12 ks povolenek mimopstruhových týdenních |
8 ks povolenek pstruhových týdenních |
| 30 ks povolenek mimopstruhových jednodenních nebo dvoudenních |
14 ks povolenek pstruhových jednodenních nebo dvoudenních |
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.
| Druh | Typ | Označení | Kalkulovaná velikost a váha na 1 kus kg/cm |
Přepočítací koeficienty | |
|---|---|---|---|---|---|
| Kapr | násada | K(2) | 0,65 kg | 15 K(1) = 1 K(2) = 0,5 K(3) (Ø 1,2 kg/ks) |
|
| Lín | násada | L(2) | 0,1 kg | 15 L(1) = 1 L(2) = 0,5 L(3) (Ø ≥ 0,2 kg/ks) |
|
| Cejn | násada | C(2) | 0,3 kg | 15 C(1) = 1 C(2) | |
| Štika | roček | Š(1) | 15 cm | 1 Š(1) = 200 Š(0) | 1 Š(1) = 5 Š(r) do 5 cm 1 Š(1)= 2 Š(r) do 10 cm |
| Pozn.: (pro doplnění další přepočet štika) |
násada | Š(N) | 0,4 kg | 1 Š(N) do 40 cm = 3 Š(1) 1 Š(N) nad 40 cm = 4 Š(1) |
|
| Candát | roček | Ca(1) | 12 cm | 1 Ca (1) = 5 Ca(r) = 200 Ca(J) 1 Ca (0) = 5 Ca (r) do 4 cm = 2 Ca(r) do 8 cm |
|
| Pozn.: (pro doplnění další přepočet candát) |
násada | Ca(N) | 0,3 kg | 1 Ca (N) do 30 cm = 3 Ca (1) 1 Ca (N) nad 30 cm = 4 C a(1) |
|
| Bílá ryba | násada | Br(N) | 0,1 kg | - - - - - - - | |
| Úhoř | monté | U(m) | 0,3 g | 1 ks násada = 10 ks monté | |
| Sumec | roček | Su(1) | 12 cm | 1 Su(1) = 5 Su(r ) do 8 cm = 0,25 Su(N) | |
| Síh marena | roček | Ma(1) | 12 cm | 1 Ma(1) =100 Ma(o) | |
| Hlavatka | roček | Hl(1) | 15 cm | 1 ks jednoleté = 0,3 ks dvouleté násady 1 ks jednoleté = 15 ks odkrmeného plůdku do 3 cm 1 ks jednoleté = 5 ks odkrmeného plůdku do 5 cm 1 ks jednoleté = 2 ks odkrmeného plůdku do 8 cm |
|
| Pstruh ob. | roček | Po(1) | 12 cm | ||
| Pstruh duh. | roček | Pd(1) | 12 cm | ||
| Siven | roček | Si(1) | 12 cm | ||
| Lipan | roček | Li(1) | 12 cm | ||
| Ostroretka | roček | Os(1) | 10 cm | 1 ks ročka = 0,5 ks dvouleté násady 1 ks ročka = 100 ks plůdku 1 ks ročka = 3 ks do 6 cm 1 ks ročka = 1 ks nad 6 cm |
|
| Podoustev | roček | Pod(1) | 10 cm | ||
| Bolen | roček | Bo(1) | 12 cm | ||
| Parma | roček | Pa(1) | 8 cm | ||
| Tloušť | roček | Tl(1) | 10 cm | ||
| Amur | roček | A(1) | 12 cm | 1 ks ročka = 100 ks plůdku = 0,5 ks dvouleté násady 1 ks ročka = 3 ks do 6 cm 1 ks ročka = 1 ks nad 6 cm |
|
| Tolstolobik | roček | T(1) | 12 cm | ||
| Rak říční rak kamenáč rak bahenní |
násada | Rak(N) | 5 cm | ||
Oddíl III
Rozsah znalostí potřebných k získání osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku.
Uchazeč o vydání prvního rybářského lístku musí prokázat:
1. Základní znalosti z poznání ryb a vodních organizmů.
2. Základní znalosti z biologie ryb a vodních organizmů.
3. Základní znalosti způsobů lovu ryb.
4. Základní znalosti o rybářském hospodaření v rybářských revírech.
5. Základní znalosti zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) a vyhlášky č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství).
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.
I. Povolené způsoby lovu ryb na udici
A. Lov na položenou, lov na plavanou.
1. Lov na položenou, lov na plavanou v rybářských revírech mimopstruhových
Při lovu na položenou nebo při lovu na plavanou se použijí nejvýše 2 udice. Při lovu na položenou není pohyb nástrahy osobou provádějící lov aktivně ovlivňován. Při lovu na plavanou může osoba provádějící lov pohyb nástrahy aktivně ovlivňovat. Na každé udici jsou nejvýše 2 návazce s jednoduchými háčky nebo 1 návazec s dvojháčkem nebo trojháčkem. Při lovu na živočišnou nástrahu mohou být použity i víceháčkové systémy s nejvýše 3 háčky (jedno, dvoj nebo trojháčky). Nástražní rybka se použije pouze v období od 16. června do 31. prosince. Jako nástražní rybka se nepoužijí ryby lososovité, úhoř, chráněné druhy ryb a ryby nedosahující nejmenší lovné míry. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 3 m, pokud se nedohodnou na menší.
2. Lov na položenou, lov na plavanou v rybářských revírech pstruhových
Při lovu na položenou nebo při lovu na plavanou se použijí nejvýše 2 udice. Při lovu na položenou není pohyb nástrahy osobou provádějící lov aktivně ovlivňován. Při lovu na plavanou může osoba provádějící lov pohyb nástrahy aktivně ovlivňovat. Na každé udici jsou nejvýše 2 návazce s jednoduchými háčky. K lovu se použije pouze nástraha rostlinného původu. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 3 m, pokud se nedohodnou na menší.
B. Lov přívlačí.
1. A. Lov přívlačí v rybářských revírech mimopstruhových
Při lovu přívlačí se použije 1 udice, která je při lovu držena v ruce; jiná udice není nastražena. Lov spočívá v aktivním vedení nástrahy vodním prostředím. Za nástrahu se použije 1 umělá nebo přirozená nástraha. Nástraha má podle své konstrukce nejvýše 3 háčky (jedno, dvoj nebo trojháčky). Za lov přívlačí se považuje i lov na umělou mušku, pokud je nástraha vybavena doplňky zvyšujícími dráždivost pro ryby, například rotující plíšek nebo vrtulka. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 20 m, pokud se nedohodnou na menší.
1. B. Lov hlubinnou přívlačí v rybářských revírech mimopstruhových
Lov hlubinnou přívlačí je lov z pohybujícího se plavidla s použitím 1 udice, při němž je 1 nástraha tažena v jakékoliv hloubce vody; jiná udice není nastražena. Za nástrahu se použije 1 umělá nebo přirozená nástraha. Nástraha má podle své konstrukce nejvýše 3 háčky (jedno, dvoj nebo trojháčky). Při lovu se dbá zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k ohrožení zdraví, života nebo majetku ostatních osob.
2. Lov přívlačí v rybářských revírech pstruhových
Při lovu přívlačí se použije 1 udice, která je při lovu držena v ruce; jiná udice není nastražena. Lov spočívá v aktivním vedení nástrahy vodním prostředím. Za nástrahu se použije 1 umělá nástraha, která je opatřena nejvýše 1 háčkem (jedno, dvoj nebo trojháčkem). Za lov přívlačí se považuje i lov na umělou mušku vybavenou doplňky zvyšujícími dráždivost pro ryby, například rotující plíšek nebo vrtulka. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 20 m, pokud se nedohodnou na menší.
C. Lov na umělou mušku.
1. Lov na umělou mušku v rybářských revírech mimopstruhových i pstruhových
Při lovu na umělou mušku se použije 1 udice, která je při lovu držena v ruce; jiná udice není nastražena. Na udici jsou nejvýše 3 návazce s jednoduchými háčky. Nástraha je nahazována pomocí muškařské šňůry nebo vlasce, kdy nosnou funkci zabezpečuje kulové nebo jiné plovátko, popřípadě jiná zátěž. Za umělou mušku se považuje nástraha imitující hmyz nebo jiné organizmy. Nástraha se nevybavuje doplňky, které svým pohybem zvyšují dráždivost pro ryby, například rotující plíšek nebo vrtulka. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 20 m, pokud se nedohodnou na menší.
D. Lov muškařením.
1. Lov muškařením v rybářských revírech mimopstruhových
Při lovu muškařením se použije 1 udice, která je při lovu držena v ruce; jiná udice není nastražena. Na udici jsou nejvýše 2 návazce s jednoduchými háčky nebo 1 návazec s dvojháčkem nebo trojháčkem. Nástraha je nahazována pomocí muškařské šňůry nebo vlasce, kdy nosnou funkci zabezpečuje kulové nebo jiné plovátko, popřípadě jiná zátěž. Za nástrahu se použije i živý nebo mrtvý hmyz. Nástraha se nevybavuje doplňky, které svým pohybem zvyšují dráždivost pro ryby, například rotující plíšek nebo vrtulka. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 20 m, pokud se nedohodnou na menší.
E. Lov čeřínkováním.
1. Lov čeřínkováním v rybářských revírech mimopstruhových
Při lovu čeřínkováním se použije 1 vodorovná síť, jejíž plocha nepřevyšuje výměru 1 m2. Lov čeřínkováním se nekombinuje s lovem podle bodů A, B, C nebo D. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 3 m, pokud se nedohodnou na menší.
II. Povolené technické prostředky k lovu
1. Udice, která je tvořena prutem, zpravidla navijákem, šňůrou nebo vlascem a háčkem nebo umělou nástrahou, popřípadě dalšími doplňky.
2. Vábničky, plavidla, plovoucí nafukovací rybářské pomůcky určené k lovu ryb, echolot, podběrák, čeřínek, vezírek, vyprošťovač háčků, měřítko, stojánky nebo držáky na udice, čihátka, splávky, zátěž, nahazovací prak a další prostředky. Použití těchto prostředků specifikuje uživatel revíru v bližších podmínkách výkonu rybářského práva.
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.
Zkušební otázky odborné zkoušky se dělí do dvou částí:
I. část - Znalost ryb a dalších vodních organismů
Uchazeč prokazuje znalost alespoň 10 druhů ryb podle § 20 odst.4 vyhlášky. Určování se provádí podle karet předložených zkušební komisí. Ryby musí být určeny celým rodovým a druhovým názvem; musí být určeny všechny druhy, které byly uchazeči předloženy.
Uchazeč musí poznat tyto druhy ryb:
1. lososovité: pstruzi obecný a duhový, lipan podhorní, siven americký, hlavatka podunajská a losos obecný,
2. kaprovité a příbuzné skupiny: kapr obecný, lín obecný, jelci, jesen a tloušť, ostroretka stěhovavá, podoustev nosák, parma obecná, střevle potoční, bolen dravý, sekavec písečný, amur bílý, tolstolobik sp., ostrucha křivočará a piskoř pruhovaný,
3. ostnoploutvé: candát obecný, okoun říční, drsek sp.
4. ostatní: štika obecná, jeseter sp., sumec velký, mník jednovousý, vranka sp. a úhoř říční.
II. část Znalost právních předpisů
Uchazeč prokazuje znalost právních předpisů uvedených v § 20 odst. 3 vyhlášky. Znalost se prokazuje formou písemného testu.
Písemný test obsahuje celkem 40 otázek ze tří oblastí, a to
I. Oblast: 20 otázek
ze zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) a prováděcí vyhlášky č. 197/2004 Sb.
předmět otázek:
podmínky pro schválení rybářské stráže, úhrada škody vzniklé v souvislosti s činností rybářské stráže, oznamovací povinnosti rybářské stráže, základní práva a povinnosti rybářské stráže, kdy může být rybářská stráž odvolána, rybářské revíry, hranice rybářských revírů, doby hájení, lovné míry ryb, udělování výjimek, zakázané způsoby lovu, přístup na pobřežní pozemky, povolené způsoby lovu na pstruhových a mimopstruhových revírech, rybářský lístek, povolenka k lovu a zvláštní povolenka k lovu, chráněné rybí oblasti, přechovávání ulovených ryb a jejich usmrcování, lov z loděk, lov sítěmi, vzdálenosti osob provádějících lov, evidence docházky a úlovků, ryby opatřené značkou, bližší podmínky výkonu rybářského práva stanovené v povolence.
II. Oblast: 10 otázek
ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
předmět otázek:
obecné užívání vod a základní hydrologické pojmy, látky ohrožující jakost vod, manipulace s nimi a povolování výjimek k chovu ryb, technickobezpečnostní dohled (TBD), havárie v kvalitě vody a trvalé znečištění, hlavní příčiny znečišťování vod, odběry vody, vodohospodářská díla a příčiny jejich ohrožení, dokladování skutečností ve vodním hospodářství, dušení ryb, úhyny zvěře a ryb, převozy ryb mezi regiony, zvláště chránění vodní živočichové, základní podmínky jejich ochrany, výjimky ze zákazů;
III. Oblast 10 otázek
ze zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
předmět otázek:
spolupráce rybářské stráže s Policií České republiky a občany, přestupky proti rybářství, trestný čin pytláctví, společenská škodlivost trestných činů, případ krajní nouze, nutné obrany, násilí proti úřední osobě, zneužití pravomoci úřední osoby, neplnění povinností rybářské stráže jako úřední osoby, sankce za přestupky, ukládání pokut v blokovém řízení.
1) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb.
1a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 762/2008 ze dne 9. července 2008 o předkládání statistik týkajících se akvakultury členskými státy a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 788/96.
1b) Nařízení Rady (ES) č. 1100/2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního.
1c) Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku.
2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb.
3) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 47/2004 Sb.
6) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
8) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
9) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb.
10) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 131/2003 Sb.
11) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 287/1995 Sb., zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 46/2004 Sb.
12) § 1 odst. 1 a příloha č. 1 k vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení, ve znění pozdějších předpisů.